(ano, ta hrubka je tam schválně, a pochopí ji pravděpodobně jen 1 osoba…)

Po dlouhém období opožděných updatů a, ať už čtenář věří, či ne, stále se navracejících se myšlenek autora, že by s tím měl něco dělat, a narůstající pocitů frustrací, že se tak nedaří (pokud někdo toto čtoucí cokoliv kdy psal, možná mi porozumí – občas se člověk zasekne, a čím více se snaží o to, aby se pohnul kupředu, tím hůře to jde… a výsledkem je křečovité cosi) spolu s vytížením ohledně školy (any, legendární BP byla sepsána a odepsána…emm… odevzdána… ovšem kvapem se blíží státnice, a autorova schopnost projít poznávačkou je momentálně na velmi přízemní, ne-li podzemní úrovni)…

…no, jednoduše řečeno jsem došel k názoru, že než pokoušet se uměle přenést přes cosi, co bych nazval updatovým utrpením, uvedu EF13ku do doby předem ohlášené dočasné inaktivity.

Nejde o to, ačkoli se to může zdát, že autor ztratil jakoukoli tvůrčí vůli a zvůli. Problém je v tom, že tyto jsou momentálně značně roztěkané a čím více se je snaží svázat a zaměřit na jednu věc, kterou by “měl” dělat, tím více zmrzačený výsledek pak získá. Pokud tedy nějaký. Odpočinek a “volný průchod” s tím, že se o nic v tomto směru nemusí starat a soustředit se (vyjma státic… muhahá =P ), se tedy momentálně zdá jako nejlepší volba.

Zda-li povede ke konci Odysseovy cesty (která se mi mimochodem zrovna teď, ano, pro tento případ, zdá krásně otevřeně ukončená), to už nechám na vlastních nevyzpytatelných myšlenkách. Můj plán počítá s tím, že až (pokud) přestojím státnice, přijímací zkoušky a tak dále a tak dále, tak se vše vrátí do stavu, v jakém by to mělo správně a dle mých představ být.

Inu… nepropadejte panice… a pamatujte si, co říká tradiční čínská medicína (kdo nechápe, nechť vzhlédne na horní okraj stránek)…

…jednoho dne se navrativší

autor.

Autor žije, panikaří ohledně své bakalářské práce, snaží se zkrotit a pod kontrolu dostat mírně pomatené a zpravidla současně na všechny možné strany běžící (ale oproti dříve už alespoň pozitivní!) myšlenky.

A až je trochu uspořádá a dopíše bakalářku (či bude mít přestávku spojenou s její kontrolou), tak sem cosi přidá. Znáte ten pocit, kdy Vás honí termín, a vy si vzpomenete na to, že jste předtím vlastně měli spousty a spousty času na to, abyste dělali ty věci, které chcete dělat teď, když nemůžete?

…tak o tom to je.

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

…šílející autor.

…Qen-Rae

Díky 47 za to, že alespoň forum (už jsem se tu někdy zmiňoval o podivné to věci v angličtině, jménem SoI, se kterou se F13 dělí o tvůrčí aktivitu?) stále funguje.

Ve světlejší dny a menší pocit, že všechno okolí sestává jen z povinností doufající

Autor.

…nakresleno v mírnějším shonu balení a odchod na autobus do Olomouce.

Prolétávající

Autor.

A protože slíbil, že se alespoň jednou týdně ohlásí…

…tak se hlásí. A rozhodl se, že když už tak hezky nenahrál Odyho, tak se alespoň napíše něco málo o Strojovně.

Strojovna, ač na první pohled obyčejným a, nutno říci, dnes už mírně postarším notebookem, je velmi podivuhodným zařízením s vlastní osobností.

To, že ji zapnete a dostanete se až za spouštěcí obrazovku a heslo ještě neznamená, že si Vás oblíbila. Dodnes nebylo přesně zjištěno, dle čeho soudí uživatele, kteří se s ní dostanou do styku. Možná za tím stojí její, na notebook už možno říci vcelku dlouholeté, zkušenosti. Na nepříjemného a neschváleného uživatele rázem vybafne několik oken upozornění, popřípadě i neprorazitelný pokerface v podání notebooku – pokud uživatel nemá trochu trpělivosti a nedá jí čas na věci, jenž ona tedy opravdu potřebuje udělat dříve, než to, co po ní chce on, výraz Strojovny dokonale zamrzne. Je zaručeno, že takový pohled dokáže udržet mnohem déle, než její lidský protějšek. Pokud se jedná o uživatele doopravdy nesplňujícího její kritéria, ohřeje mu pomocí výstupu větrání původně chlazený nápoj… nebo doslova usuší pokrm.

Naštěstí ovšem není pomstychtivá a podobné výstřelky nikdy netrvají příliš dlouho. Pouze v případě naložení úkolů příliš přesahujících její síly nebo z jejího pohledu naprosto zbytečných se dokáže doopravdy urazit, kompletně se zaseknout a nepromluvit s uživatelem ani po tradičním usmiřovacím pohlazení po klávesnici na citlivých bodech. Pokud se opravdu dostane do ráže, je schopná i poškozovat či mazat velmi cenná data.

Oblíbenou kratochvílí Strojovny jsou nejroztodivnější (pro uživatele povětšinou nepříliš příjemné, ale také nijak hrozné) žertíky. Podobně jako její vlastník je schopná lézt na nervy okolí opakováním opakováním opakováním slov či frází. Zvláště zapnutí wifi má za následek velmi rozvernou náladu a šestinásobné zopakování jisté chybové hlášky.

Ač s ní majitel tráví vcelku hodně času, i ona se dokáže občas cítit osaměle – a vymýšlí tedy způsoby, jak zabránit jeho odchodu a upoutat na sebe pozornost na delší dobu. Zatím nejlepším způsobem se jeví istalování aktualizací systému windows ve chvíli, když uživatel opravdu spěchá.

Strojovna obsahuje na svém disku vše, co její vlastník vyprodukuje, a jen díky ní je toto vše dostáno sem, na internet. Toto břímě převzala po rodinném stolním počítači, na který byla veškerá tvorba původně ukládána (a na kterém byla, pokud se nemýlím, stvořena původní F13ka) a nutno říci, že jej nese bravurně. Nutno poznamenat, že z těchto dob je ještě stále zachována podivná relikvie – vše sepsané, nakreslené a i s nepořádkem souborů okolo (kdo neviděl autorovu plochu, nepochopí) je obsaženo na disku C: ve složce “LT_TLG”. Pro ty, kdo už si nepamatují F13ku před pádem databáze, a tedy ani zveřejněné díly podivného dílka jménem Špajz Trek: tento název složky není ničím jiným, než anglickými iniciálami tohoto “seriálu” (na který autor stále myslí s vírou, že ho jednou přivede zpětk životu).

Teď už chybí jen portrét inkriminované:

Prozatím už jen pac a postel,

Autor.

Samozřejmě, nejedná se o konec světa. Nejedná se dokonce ani o druhý, mnohými více či méně vyšinutými jedinci prorokovaný, příchod Kruhaného zelí.

Blíží se konec zpracovávání poněkud delších (a datově objemnějších) nahrávek pro autorovu bakalářskou práci. Dnes nastoupilo cestu ke svému nastříhání poslední z nich! Což neznamená nic jiného, že nastává další fáze, totiž sepisování a dolování dat z už značně upravených záznamů. S trochou štěstí něco, co už bude o něco příjemnější. Onehdá jsem včera asi hodinu čekal na broučí obdobu Godota…

…a nepřišel.

I když měl světla, kameru a občas i akci.

Samozřejmě, Autor si tedy dal za cíl, že se zde zjeví alespoň jedenkrát za týden!

Na světlo denní… um… noční… totiž…

…no, tamto… vystupivší

Autor

Inu, co je nového? Domnělý odborník na statistiku, který si za chvíli i přes vysoký odpor snad opravdu zapamatuje všechny 4 prezentace (krycí jména 1-obecné bláboly, 2-přituhuje, 3-jste tuzí, 4-polibek před absolutním koncem), pokračuje v lekcích doučování statistiky číslo=X+SUMA(Y/(n*strašnéřecképísmeno – blá). Toto číslo prosím najít v tabulkách a porovnat se zdější kritickou hodnotou.

Jak naší reportéři potvrdili, stále se čím dál tím více rozšiřuje citoslovce statistického smíchu “chi chi chí. Kvadrát.” Můžeme být rádi, že ještě nedošlo ke kletbám typu ! bez “-toriál”u. Ovšem už jsou přítomny úvahy o ruské verzi Anovy, totiž Danově…

A nyní již oblíbené pásmo statistických přísloví!

Kdo zaváhá nekoreluje. Bez rozptylu není směrodatná odchylka. Dobrá hypotéza i přes alfu pro uznání skočí (to, že jí za to pravděpodobnost zpřeráží hnáty, to už je vedlejší). V nouzi poznáš kovariátu. Neparametrickému testu na medián nekoukej. Tak dlouho se s populací chodí k testu dobré shody, až se H0 utrhne. Tichá alfa betu mele. Není všechno signifikantní, co se třpytí. Ulétlá hodnota nepadá daleko od box plotu. Lepší nulová hypotéza v hrsti nežli alternativní na střeše. Na každou regresi se vaří konfidenční interval. Mluviti statisticky, mlčeti biologicky průkazno. I statistici mají své testy! Dvakrát měř… a nebo raději 90x. Jeden za harmonický průměr, druhý za 1 děleno aritmetrickým. Jedna vlaštovka populaci nedělá. Čí data sbíráš, toho statistiku zpívej. Nad tímhle i průměr zůstal stát. Kdo chce pravděpodobnost mít, test si vždy najde. Kdo po tobě variation ratiem, ty po něm entropií (a to je, pánové a dámy, tak hnusný vzorec…!). Monte Carlo test je dobrý sluha, ale zlý pán. Země, kde kritické hodnoty létají samy do huby. Po zkoušce ze statistiky je každý generál… a je potřeba test napsat tak, aby se Duchoslav najedl a počet bodů zůstal celý.

Podezřele špatně poslední dobou spící, průběžně šílející a pochybné sny mající (a spolužáka k statistické slovesnosti spoluautorující -moment, je to vlastně sloveso?)

Autor

PS: A poslední moudro nakonec: je to jako hledat seno v kupce jehel…

Otázkou zůstává, jak?

Podepsán dosavadně zkouškově vítězný a nepříliš dlouhé texty píšící

Autor

“Nemám nic proti tomu, když Dráhy nasadí trochu novější vlak. Jenom vcelku zajímavě působí zvuk najíždějících Windows 7 přesně ve chvíli, kdy vlak začne startovat. Jsem to jenom já, koho by zajímalo, kde se tu mačká ctrl+alt+delete, popřípadě co se děje, když padne systém (strojvedoucí?) ? Krom toho, nikdy bych nedal přístup Microsoftu k tak nebezpečnému materálu, jako jsou zdejší záchody… ty by měly být chráněné firewallem.”

…a proč statistiky?

Z neznámých důvodů dochází neustále mnoho lidí k závěru, že když má člověk vystudovaný údajně matematický gympl (ale na svou obranu můžu říct, že jsem to doopravdy zjistil až ve druhém ročníku střední!!), tak vládne matematikou a kledbami typu Algebra kedavra.

Není tomu tak.

A opravdu jsem nerozdělil svoji duši do 8 deriválů.

Podepsán do nechutného předmětu po roce se znovu, leč díkybohu jen na krátkou dobu a bez vlastní zkoušky na konci potopivší

(jsem si jistý, že ten přechodník je zase blbě. Nemám rád přechodníky skoro tak moc, jako písmenka, rovnítka, nerovnítka a všechny tyhle podivné věci, včetně vykřičníků začísly)

(už Vás někdy napadlo, jak by reagovali matematici na číslo s otazníkem?)

Autor